V jarním parku mne fascinovaly jehnědy obalené lískové keře.
Samčí květy lísky visely z větví jako nádherné girlandy,jako vodopád.
Teprve když jsem se do keře úplně pohroužila a pozorovala jsem větvičky zblízka, jakoby zevnitř keře,upoutaly mou pozornost mnohem nenápadnější a tak rafinované samičí pupeny..měly takové červené střapečky: )
Později jsem lísku malovala při poslechu písně Love to hate you/Láska Tě spoutá
…láska a hněv sourozenci vášní,
ti co spolu tajně chodí spát…
76x48cma:
ONA:
Líska je zvláštní strom.
Jehnědy vidíš z dálky. Je jich plno ,jsou všude,jsou jako vodopád…
Ale..samičích květů si všimneš až zblízka a tak náhodou.
Připomínají červené jazýčky,háďátka…a nastavují se pylovým zrníčkům: )
/BB/
ON:
Podívej, líska…
Jsme jak její plody –
já dlouhán, ty nízká,
tak různí…
Dva schody nás dělí,
když tulíš se ke mně.
Ty tichá, já smělý,
já v tobě, ty ve mně.
Ten,který tě líbá,
ať neusneš bez nálady.
Dvě hračky osudu,
Kvetoucí protiklady…
/IS/